Introit

 Izajáš 44:3  Já vyleji vody v místa zprahlá žízní, bystřiny na suchou zemi. Já vyleji svého ducha na tvé potomstvo a své požehnání na ty, kteří z tebe vzejdou. 4  Porostou jak mezi trávou, budou jako topoly při tekoucích vodách. 5  Onen řekne: »Já jsem Hospodinův« a jiný se nazve jménem Jákobovým, další si napíše na ruku: »Jsem Hospodinův« a dá si čestné jméno Izrael." 6  Toto praví Hospodin, král Izraele, jeho vykupitel, Hospodin zástupů: "Já jsem první i poslední, kromě mne žádného Boha není.

První čtení

Malachiáš 2:17  Unavujete Hospodina svými slovy. Ptáte se: "Čím ho unavujeme?" Tím, že říkáte: "Každý, kdo se dopouští zlého, líbí se Hospodinu, takovým on přeje." Anebo: "Kde je Bůh zastávající právo?"

Malachiáš 3:1  "Hle, posílám svého posla, aby připravil přede mnou cestu. I vstoupí nenadále do svého chrámu Pán, kterého hledáte, posel smlouvy, po němž toužíte. Opravdu přijde, praví Hospodin zástupů. 2  Kdo však snese den jeho příchodu? Kdo obstojí, až se on ukáže? Bude jako oheň taviče, jako louh těch, kdo bělí plátno. 3  Tavič usedne a pročistí stříbro, pročistí syny Léviho a přetaví je jako zlato a stříbro. I budou patřit Hospodinu a spravedlivě přinášet obětní dary. 4  Obětní dary Judy a Jeruzaléma budou pak Hospodinu vítány jako za dávných dnů, jako v dřívějších letech. 5  Předtím vás však přijdu soudit, rychle usvědčím cizoložníky a čaroděje, křivopřísežníky, utiskovatele námezdníků, vdov a sirotků, ty, kdo odpírají právo bezdomovci a mě se nebojí, praví Hospodin zástupů." 6  "Já Hospodin jsem se nezměnil, ani vy jste nepřestali být syny Jákobovými. 7  Už za dnů svých otců jste se odchýlili od mých nařízení a nedbali jste na ně. Navraťte se ke mně a já se navrátím k vám, praví Hospodin zástupů. Ptáte se: »Jak se máme vrátit?« 8  Smí člověk okrádat Boha? Vy mě okrádáte.

(...) 22  Pamatujte na zákon mého služebníka Mojžíše, jemuž jsem vydal na Chorébu pro celého Izraele nařízení a práva. 23  Hle, posílám k vám proroka Elijáše, dříve než přijde den Hospodinův veliký a hrozný. 24  On obrátí srdce otců k synům a srdce synů k otcům, abych při svém příchodu nestihl zemi klatbou."

Druhé čtení

 Matouš 3,1–17

Kázání

 (podle Lindena)

Dnešní den si připomínáme křest Páně. Co se vlastně stalo? Jakým znamením byl J-ův křest?

Nastává čas Mesiášův, konec světa je na spadnutí, a za dveřmi soud. Tohle přesvědčení vyhnalo Jana na poušť, daleko od světa odsouzeného k zániku. Zde se chce věnovat pokání a zpytování svědomí, a tak se připravit na příchod Božího království. Zde také vyzývá k pokání lidi, kteří ho následovali. Přicházejí za ním i farizeové a saduceové. Nedá se zrovna říct, že by je přivítal s otevřenou náručí:

„Plemeno zmijí, kdo vám ukázal, že můžete utéci před nadcházejícím hněvem? Neste tedy ovoce, které ukazuje, že činíte pokání. Nemyslete si, že můžete říkat: ,Náš otec je Abraham!‘ Pravím vám, že Bůh může Abrahamovi stvořit děti z tohoto kamení.“

Ať si nikdo nemyslí, že křest je magický rituál, jak se ochránit před Božím hněvem. Něco se musí změnit vevnitř. Strom se pozná po ovoci. A navíc, každý je odpovědný sám za sebe: odvolávat se na otce, to nejde. Jak říkali rabíni: „Otcové nemohou zachránit své děti: ani Abraham Izmaela, ani Izák Ezaua.“ Nikdy si nesmíš namlouvat, že patříš k Božímu lidu. Jediné, co se počítá, je ovoce na tvém stromě. Bůh si může stvořit nový Boží lid – i z kamení.

Nastává čas Mesiášův, soudce přichází k soudu .

„Sekera je už přiložena ke kořeni stromů. Každý strom, který nenese dobré ovoce, bude vyťat a hozen do ohně. Já vás křtím vodou k pokání, ale ten, který přichází za mnou, je silnější než já – nejsem hoden ani toho, abych mu zouval obuv. On vás bude křtít Duchem svatým a ohněm. Lopata je v jeho ruce a pročistí svůj mlat. Svou pšenici shromáždí do sýpky, ale plevy spálí neuhasitelným ohněm.“

A tu přišel Ježíš.

Přišel z Galileje k Jordánu, aby se dal od něho pokřtít. Ale copak to jde? Ježíš je mesiášský král, veliký soudce světa, muž s cepem, který oddělí plevy od zrna. Copak právě on má být pokřtěn?

Jan mu bránil a namítal: „Já bych měl být pokřtěn od tebe, a ty jdeš ke mně?“

S takovým křtem nechce Jan nic mít. Co je to za Mesiáše, který se poníží a sestoupí do vody, aby byl pokřtěn jím, bezvýznamným otrokem? Není to pod Ježíšovu úroveň?

Je velmi těžké přijmout Ježíšovo odhodlání jít cestou Otcovy bezbrannosti. Minule jsme mluvili o tom, že v klíčových momentech lidských dějin, vystupuje Bůh jako bezbranný Bůh. Bůh, který nechce odpovídat na lidské zlo dalším zlem. A v tom je vlastně nespravedlivý. Nespravedlivý v tom smyslu, že neoplácí oko za oko, zub za zub, smrt za smrt. Na tu největší nespravedlnost neodpovídá zpětným masakrem zlých vrahů, tak jak to známe z amerických filmů, kde kladný hrdina pobije záporné postavy.

Člověk chce pomstu, touha po pomstě je mu přirozeně vlastní. Pomsta a odplata se snaží vystoupit jako hlavní motiv každé lidské spravedlnosti. Pomsta a odplata je častým motivem ve SZ. A přesto, čteme-li u proroků, že Edom bude vyhlazen a Juda zachován, že Egypt bude vyhlazen a Juda zachován, víme, že ani Edom ani Egypt v době těchto výroků rozhodně vyhlazeny nebyly. Že by proroci byli takoví blázni a prorokovali ve své době o zničení protivníků a zároveň viděli, že protivníci se těší dobrému zdraví? Všichni současníci museli vidět, že tyto říše stále stojí. To bláznovství jejich skutečné situace je pro mě důkazem, že tato proroctví nebyla myšlena doslovně. Protože by proroci byli ihned usvědčeni ze lži. Přesto mluvili vždy pravdu. Říkali totiž: říše založená na zlu, na moci, na typu vládnutí jako se děje v Edomu, v Egyptě nemá před Bohem budoucnost. Vše, co stojí na rozpínavosti a nespravedlnosti je před Bohem mrtvé.

Hospodin jedná opačně, než člověk. Např. město Ninive z proroctví Jonášova. Centrum říše zla, a přesto Hospodin chce milosrdenství. Hospodin Ninivanům neodplatil "spravedlivě" za jejich páchané zlo.

Hospodin nejedná spravedlivě podle představ člověka. Nezabíjí Kaina za vraždu Ábela.

A přesto člověk na tuto Hospodinovu milosrdnost a bezbrannost nechce přistoupit a stále by chtěl z něj mít pomstychtivého Boha.

Asi proto, nám bylo jako v amerických filmech. Hrdina všechny povraždil a dobro zvítězilo.

Jenže v Bibli dobro vítězí jinak, než ve filmu. Obětí a sebevydáním. Odpuštěním. Je to cesta, kterou člověk není schopen důsledně jít.

Jediný, kdo tuto cestu naprosto naplnil je JK. Proto je plným ztělesněním Boha.

Co je vlastně křest, co v J-ově životě znamená?

Pro Ježíše je křest viditelným přijmutím cesty, která jej dovede na kříž. Právě té nelidské, boží cesty.

Křest je vyjádřením poznání, že důležitější, než lidská vůle, je Boží vůle. A J křtem dosvědčil, že půjde cestou poslušnosti Bohu, i kdyby to v tomto světě znamenalo nepřijetí a kruté potrestání od těch, kteří jsou u moci. I J tedy přistupuje k Janovi a nechává umírat starého člověka.

Co je to za Mesiáše, uvažuje Jan Křtitel, který se poníží a sestoupí do vody, aby byl pokřtěn jím, bezvýznamným otrokem? Jan zprvu nechce přijmout myšlenku takového mesiáše. Nechce přijmout, že Bůh by měl být zavržen od lidí. Chce vidět Boha vítězného, triumfujícího.

Ale J mu říká: „Nech mě, neboť tak je třeba, abychom – ty i já – naplnili veškerou spravedlnost.“

Nato ho Jan nechal a dovolil mu přistoupit.

J bude jiný král než král Herodes. Mesiášova říše bude říší spravedlnosti podle Hospodina, ne podle člověka. Cesta, po které J půjde, povede vodou křtu a smrti, povede pouští pokušení. Je to cesta k životu.

A nebesa přitakají: tak, a ne jinak má se stát. Když byl Ježíš pokřtěn, hned vystoupil z vody, a hle, otevřela se nebesa a spatřil Ducha Božího, jak sestupuje jako holubice a přichází na něho.A hle, z nebe promluvil hlas: „Toto je můj milovaný Syn, jehož jsem si vyvolil.

J cesta sebevydání je tou jedinou cestou, která vede k životu. Tak při tom křtu začalo dílo, které měl Ježíš dovršit na kříži. Dílo odmítnutí veškeré lidské moci. Dílo spočívající ve službě lásky a z ní pramenící spravedlnosti. Dílo, jehož cílem bude otevřená cesta života pro všechny bez rozdílu.

Děkujeme ti Pane za tvé vykoupení,

za oběť, kterou jsi pro nás vykonal,

Prosíme, abychom přijali tvou podobu,

abychom se k tobě vědomě přiznávali

ve všech situacích našeho života,

skrze JK,

Amen